V svojej bohatej literárnej tvorbe Zdeněk Šmíd dvakrát venoval pozornosť severským krajinám. V knižke Za písní Severu aneb Proč bychom se neztratili, ktorá je jednou z radu cestovateľských kníh opisujúcich zážitky jeho známej partie, Lucia rozpráva farbisté príbehy o trolloch, trpaslíkoch a elfoch, ale jej vstupy sú iba doplnkom k príbehu o výprave kamarátov po Dánsku, Nórsku a Švédsku. Kniha Dlouhé noci Vikingů je výlučne o mýtoch a ságach, o severských bohoch, hrdinoch a kráľoch. Obe knihy majú okrem severskej tematiky aj ďalší spoločný, takpovediac šmídovský znak - veľa humoru a nadsázky. Prečo Šmída opantal Sever, prezrádza v úvode k "Dlouhým nocím".
Kdybych si sám mohl vybrat místo, kde se narodím a kde mám žít, rozhodl bych se pro Skandinávii. Nebydlím tam hlavně proto, že jsem ten kraj poznal příliš pozdě. Jsou tam úhledné statky pod zelenými duby, tichá městečka, kde se dodnes nekrade. Okna tam svítí do dlouhé noci a snáší se na ně sníh jako v pohádce od Andersena."
A prečo ho zaujala severská mytológia?
Dodnes je Skandinávie plná duchů. Před východem slunce trollové ulehnou a změní se v pohoří. A kdo má štěstí, přistihne v letním lese mladou a krásnou bohyni Freju, jak vstupuje do stříbrných peřejí, oděná jen ve zlatý náhrdelník Brísingů. Pravěk tady splývá s dneškem a dávní bohové žijí.
Znám typ čtenáře, který v tomto místě určitě prohlásí: máme svého Peruna, co je nám do cizích bohů? Peruna, milý pane, už dávno nemáte. Vy ne. Víte, co se před nedávnej stalo na Islandu? Stavěli tam dálnici přes hory, jenže lidé v té krajině řekli halt, tudy žádná dálnice nepovede, protože v těch horách bydlí trollové. Inženýři to uznali a dálnicivedli jinudy. Hájil by ste VY Peruna ohroženého dálnicí? Jistěže nehájil. tak se s ním teď neohánějte. Kdybyste Peruna měl, dávno by do vás bacil hromem, že ho oprašujete, jenom když se chcete hádat.
Pripojte komentár
